Víte, jak se zbavit strachu a žít radostnější život?
Strach mnohým z nás komplikuje život, ruší spánek, stresuje nebo vyčerpává. V závažnějších případech dokonce brání v navázání smysluplnějších vztahů nebo podráží nohy na cestě za radostnějším, smysluplnějším a úspěšnějším životem. Víte, jak se ho zbavit, aby už nepřekážel?
Co se v článku dozvíte?
- Co je strach a proč se bojíme
- Strach, který brání životu
- Jaký vliv má strach na naše tělo
- Jak se zbavit strachu
Pojďme na to!
Co to je strach a proč se bojíme?
Strach je reakce na hrozící nebezpečí a jeho vznik je spojený s nějakou negativní zkušeností. Strach má aktivovat jedince k útěku nebo obraně a zpravidla ho doprovází tělesné projevy, jako jsou zblednutí, chvění, zrychlený dech, zatnutí těla, bušení srdce nebo třeba tlak v krku a žaludku. Můžeme říct, že je to instinktivní strach, přítomný v samotné výbavě člověka. Takový strach je tak náš pomocník, který zajišťuje bezpečnější a spokojenější život skrze vnitřní pocit, který mnoho lidí vnímá jako intuici.
Je tu ovšem ještě jeden strach. Takový, který vznikne vlastním nepříjemným prožitkem a má za následek vyhýbání se podobným situacím v budoucnu. A tak už zdaleka obcházíme velké psy, pokud nás kdysi takový kousnul, nebo se bojíme určitých sociálních situací. Bojíme se tedy často proto, že už máme nějakou negativní zkušenost, před kterou nás strach varuje. Můžeme mu říkat individuální strach.
Nejspíš si každý z vás vzpomene na situaci, kdy mu individuální strach doslova podrazil nohy a on nedokázal udělat důležitý krok, nepodal ten nejlepší výkon nebo třeba jen nemohl spát. V tomto smyslu nám získaný strach život komplikuje.
Poďme si dál povídat o strachu získaném během života, vašem individuálním strachu.
Strach, který brání životu
Individuální strach je souborem negativních zkušeností získaných během života. V době jeho vzniku se objevil z velmi dobrého důvodu – chtěl nás ochránit před tím, aby se podobná situace opakovala. Ovšem je tu jeden háček.
Na rozdíl od instinktivního strachu, který má poměrně jasné podněty (před jedoucím autem uhnete stejně jako jelen před padajícím stromem, aniž byste o tom přemýšleli) se individuální strach týká složitějších a často sociálních vztahových situací.
Instinktivní strach je něco, co má smysl v terapeutické práci podporovat. Bystří se tak smysly, zostřuje se intuice a vzniká prožitek lepšího “kompasu” v životě. Na druhé straně individuální strach se může v terapii postupně rozpouštět a dokonce úplně odcházet.
Individuální strach vzniká velmi často v našem dětství a to zpravidla v situaci, kdy si spálíme prsty v situaci, které nerozumíme. Sama o sobě nebyla nebezpečná životu, ale bylo zde narušeno nějaké tabu, společenské přesvědčení nebo rodinná pravidla. Někdo nás třeba potrestal za “nevhodné chování” nebo načapal při něčem “neslýchaném”, apod. Nechápali jsme, co se stalo, ale šok spojený se studem a emočním zraněním, už pro nás vyrobil často celoživotní individuální strach.
Zatímco instinktivní strach nás primárně chrání před nebezpečím a zařizuje, abychom šli bezpečně za tím, po čem toužíme, individuální strach nás uzavírá, klade nám překážky a brání nám být sami sebou a dosáhnout v životě naplnění a radosti. Právě ten vede k tomu, že se bojíme říci svůj názor, bojíme se selhat, ale máme i přehnaný strach z budoucnosti a z toho, jak vše zvládneme. To vše se odráží v našem těle, což to ještě komplikuje. Jak?
Jaký vliv má získaný strach na naše tělo?
Na rozdíl od instinktivního strachu nám ten získaný z negativní zkušenosti častěji a dlouhodoběji může kazit duševní i fyzickou pohodu, a pokud navíc trvá dlouhou dobu, může zanechat i dlouhodobé stopy na těle. To zatínáme, abychom potlačili své emoce, a ono zůstane zatnuté. Tím ztrácíme dlouhodobě kontakt se svými emocemi i sami se sebou. Co to znamená?
Zatnuté a vyděšené tělo tedy potlačuje i naše instinkty, což ovlivňuje i naše myšlení a schopnost řešit problémy. Vyděšené a zatnuté tělo naše myšlení zužuje, dělá ho méně kreativním, nebo ho dokonce paralyzuje. Kvůli tomu pak hůře hledáme východisko z problematických situací, nechceme vystoupit z komfortní zóny, učit se novému, rozvíjet se.
Individuální strach zasahuje až do našich myšlenek. Vnímáme je jako obavné, plné nekonečných neplodných koleček a katastrofických scénářů. Často nechápeme, kde se tak ošklivé představy budoucnosti vzaly, ale za každou cenu se jim chceme vyhnout. Ocitneme se v bludišti vlastního vnitřního světa.
Kvůli strachu usazenému v těle a vnitřních příbězích tedy znovu spíše selžeme a více se bojíme. Naštěstí nám může podat pomocnou ruku body-psychoterapie. Jak to?
Jak se zbavit strachu?
Od individuálního strachu si někdy můžete pomoci i sami. Často stačí omezit čtení negativních zpráv, pravidelně odpočívat, dopřát si kvalitní spánek a nezapomínat na pohyb. Se ztuhnutím a chronickou bolestí, které s ním často souvisejí, mohou pomoci vedené meditace nebo třeba autogenní trénink.
Někdy bývá strach uložený hlouběji a ani zdravý životní styl nepomáhá. Zde může pomoci například zmíněná body-psychoterapie. Více jsme o ní psali třeba již v komplexním článku o Body-psychoterapii. Ta prací s tělem, prožitkem a myšlenkovými přesvědčeními dokáže postupně uvolňuje trvalé svalové napětí, což umožňuje za přítomnosti terapeuta konečně odžít zablokované emoce spojené se strach. Vede ke schopnosti postavit se strachu čelem a spojit se s jeho podstatou, skoro by se dalo říct se strachem se spřátelit.
Body-psychoterapie nám tedy pomáhá znovu pocítit naše instinkty a tužby, díky čemuž se může stát náš život sebevědomější, svobodnější, spokojenější, radostnější a smysluplnější.
Body-psychoterapie také přivádí klienta k pocitu strachu v těle a zkoumá jeho zdroj a počátek. Klient tak například může konečně zažít přijetí, které potřeboval, což hluboce promění celý jeho život a zmírní jeho obavy. Body-psychoterapie v tomto smyslu umožní porozumět oběma typům strachu, ten první využít a ten druhý uvolnit, což také zvýší kapacitu strach unést.
Chcete vědět více o tom, jak se vypořádat se strachem, nebo máte zájem o sezení body-psychoterapie?